mluvnice

Czech

Etymology

From mluvit (“to speak”) +‎ -nice.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmluvɲɪt͡sɛ]
  • Rhymes: -ɪtsɛ
  • Hyphenation: mluv‧ni‧ce

Noun

mluvnice f (related adjective mluvnický)

  1. grammar (of human speech)
    Synonym: gramatika
  2. grammar book

Declension
Declension of mluvnice (soft feminine)
singular plural
nominative mluvnice mluvnice
genitive mluvnice mluvnic
dative mluvnici mluvnicím
accusative mluvnici mluvnice
vocative mluvnice mluvnice
locative mluvnici mluvnicích
instrumental mluvnicí mluvnicemi

Further reading
  • mluvnice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mluvnice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mluvnice in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.