mozk
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *mozgъ (“marrow, brain”).
Declension
Declension (pattern zvuk)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | mozk | mozka, mozky | mozci, mozkové (mozkoví), mozky |
| genitive | mozka, mozku | mozkú (mozkou) | mozk, mozkóv (mozkuov, mozků) |
| dative | mozku, mozkovi | mozkama, mozkoma | mozkóm (mozkuom, mozkům) |
| accusative | mozk, mozka | mozky, mozka | mozky |
| vocative | mozke, mozku | mozky, mozka | mozci, mozkové (mozkoví), mozky |
| locative | mozcě (mozce), mozku, mozkovi | mozkú (mozkou) | mozkách, mozciech (mozcích, mozcéch) |
| instrumental | mozkem | mozkama, mozkoma | mozky, mozkami, mozkmi |
Descendants
- Czech: mozek
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “mozk”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.